Hlasy dětí - a co s tím uděláme?

I DĚTI MAJÍ SVÁ PRÁVA! Jak s dětmi mluvit o jejich právu na vlastní názor, na rodinu, na ochranu před ubližováním ze strany nejbližších, o právu být v kontaktu s oběma rodiči či dostávat potřebné informace? Jak řešit záležitosti týkající se šikany, ať už máme před sebou oběť, nebo agresora? Ideálně tak, aby tomu děti rozuměly. Třeba jim na oblíbeném kanále YouTube pustit video.

V rámci projektu organizace DOMUS Hlasy dětí – a s tím uděláme? vzniklo od ledna 2015 postupně 11 krátkých animovaných filmů zaměřených na práva dětí. Popisují reálné příběhy dětí, jejich prožívání a starosti. Využívat je mohou rodiče při výchově svých potomků, učitelé při své práci a další odborníci. 

Filmy najdete na kanále YouTube pod heslem Hlasy dětí nebo Práva dětí na křižovatce. Více informací je dostupných také na webu www.hlasydeti.cz. 

Filmy jsou k dispozici online (i v anglické verzi) a byly vydané také na speciálním DVD. Na jejich základě vznikla metodická příručka pro učitele 2. stupně základních škol a další materiály, jako jsou pracovní listy, omalovánky či pexeso. S cílem oslovit co největší počet dětí byly spuštěny tři herní aplikace na mobilní telefony s možností stažení na Google Play. 

O čem jsou jednotlivé filmy

Radim – šikana očima agresora – Radimův táta řídí kamion a domů si jezdí jen vyměnit prádlo, máma pracuje na směny. Radim (13 let) má spoustu času pro sebe, a tak se baví, jak umí. Cítí, že mu svět leží u nohou, ale nechápe, že každá zábava má své limity… a že šikanovat není taková legrace, když to praskne.

Pavel aneb o šikaně očima oběti – Pavlíkovi je 10 let. Jeho táta si založil novou rodinu a máma si našla přítele. Nějak si ale s Pavlíkem nesedli, a tak ho máma poslala k babičce na malé město. Pavlík se snaží zvládnout novou situaci jako „chlap“ a hledá kamarády. Ani netuší, jakou za to zaplatí cenu…

Ivetka aneb střídavá péče je in, ale přetěžování dětí není cool – Představte si, že byste se každý týden stěhovali. Pokaždé si sbalíte věci, odjedete do jiného bytu, chodíte do jiné práce, vracíte se k rozpracovaným úkolům, ale vaši kolegové už dávno řeší jiné. Zmeškali jste důležitou poradu, prošvihli večírek a na pivo vás nepozvali, protože si mysleli, že budete v jiné práci, v jiném městě, v jiném bytě. Jak dlouho myslíte, že v takovém režimu vydržíte fungovat? Myslíte, že dítě vydrží víc?

Eliška – práva a povinnosti – Když zapomenete, že i ostatní mají svá práva, ocitají se naše životy na křižovatce. Někdy stačí jedno špatné rozhodnutí, které nejde vzít zpátky. Eliška už o tom ví své. Zapomněla, že Facebook není jen hra a zábava, ale také nebezpečná zbraň. 

Tomáš – právo zapojit se do rozhodovacích procesů – Je správné, že Tomáš dostal příležitost vyjádřit se k tomu, jestli chce zůstat s babičkou, nebo s maminkou. Ale jeho zapojení do rozhodování bylo provedeno necitlivě a nepřiměřeně. Na to, aby své rozhodnutí obhájil a necítil se provinile, je Tomáš příliš mladý a nezkušený.

Jakub – právo na ochranu – Systém péče o ohrožené děti má svá slepá místa: vyloučené lokality, matky samoživitelky, matky trpící psychickými obtížemi. Děti vyrůstající v těchto rodinách trpí zanedbáváním, zaostávají ve vývoji a ponesou si toto břemeno do dalšího života. 

Příběh Evičky a předsudky v nás – Naše myšlení a chování bývá často ovlivněno předsudky a stereotypy. Málokdy si uvědomíme, jak moc to ovlivňuje ty, kteří nepatří do většinové společnosti. Braňme se stereotypům a netolerujme diskriminaci. Chráníme tím budoucnost nás všech!

Jirka a právo na vzdělání – Dospělí mají někdy tendenci rozhodovat za vlastní děti. Někdy by si chtěli jejich prostřednictvím plnit svá neuskutečněná přání, jindy by děti chtěli uchránit před chybnými kroky, kterých se sami dopustili. Spokojenost našich dětí a jejich uplatnění v dospělosti nezajistí ani maturita, ani vysokoškolský diplom, ale pouze pocit, že jsme na správném místě, kde můžeme realizovat své dovednosti. Když nebudeme poslouchat hlasy našich dětí, nesmíme se pak divit, že volají o pomoc způsobem, který vypadá jako lumpárna.

Kevin – právo na ochranu soukromí, cti a pověsti – Sledujte příběh 16letého Kevina, který přišel nejdřív o oba rodiče a pak i o dědu. Příchod dítěte do nové rodiny je vždycky velkou změnou a zátěží pro obě strany. Je třeba mít na paměti, že i děti mají své potřeby a práva. Občas mají osoby pečující svérázné představy o výchově, ignorují doporučení odborníků a domnívají se, že si své prosadí za každou cenu. Někdy je ale cena moc vysoká!

Lucka – právo na společný život s rodinou, právo na informace – Příběh Lucky a jejího brášky ukazuje, že děti potřebují včas informace o tom, co se děje v jejich rodině. S rozvody nic nenaděláme, ale dospělí by se při rozhodování měli ohlížet především na zájmy svých dětí. Pocity křivdy a vzteku jsou nejhoršími spojenci.

Petr a jeho právo na rodinu – Ne všichni dospělí se mohou stát dobrými rodiči, někteří by potřebovali pomoc a čas dozrát. Rodičem člověk zůstává, i když o to příliš nestojí nebo to neumí. Existují sociální služby, které umí takové rodiny doprovázet, aby děti nemusely skončit v dětském domově nebo pěstounské péči. Ale co s nimi bude, až jim bude osmnáct? Co si odnesou do života?

Projekt Hlasy dětí začal v lednu roku 2015 a byl financován z prostředků Malého grantového schématu programu CZ 04 Ohrožené děti a mládež FM EHP 2009–2014. Na scénářích k filmům se podílelo mnoho odborníků z různých oblastí. Jednalo se zejména o sociální pracovníky, speciální pedagogy, právníky, lékaře. Každý z nich přinesl svůj pohled vycházející z jeho odbornosti.