Včera jsme poslední besedou v Tachově zakončili akci Hledáme pěstouny, kterou financovala nadace ČEZ. Přestože jsme propagaci akce věnovali mnoho úsilí, neměli jsme velká očekávání, že přijdou desítky lidí. Realita byla spíše taková, že bylo více „pokročilých“ zájemců. Tato zkušenost se potvrdila i v Tachově. Přišly tři dámy. Jednou z nich byla paní, která si bude brát vnuka do pěstounské péče a zajímala se převážně o dohodu o výkonu pěstounské péče a to, jak k ní přistupuje naše organizace. Další účastnicí besedy byla paní, která má kontakt s dítětem v dětském domově a zvažuje, že by se stala pěstounkou právě tomuto dítěti. Bylo užitečné, že jsme mohli prodiskutovat rizika, která jí nenapadly. Budoucí pěstouni se teď také dívají jinak na roli doprovázení, což nás po počátečních zkušenostech potěšilo.
Třetí z účastnic měla informace o procesu, jak se stát pěstounem, a zajímal jí, stejně jako v ostatních lokalitách, kde beseda proběhla, kontakt s rodiči dítěte a její povinnosti s ním spojené. Pro všechny přítomné to bylo příjemné setkání a i zde nejvíce účastnice besedy ocenily přítomnost zkušené pěstounky. K příjemné atmosféře přispělo i drobné občerstvení.
I když počet účastníků na všech besedách nebyl tak vysoký, je jisté, že skutečný dopad našich setkání bude větší, protože každý má kolem sebe přátele a kamarády, a tak se budou informace šířit dál. Co nás těší, je, že to jsou informace z praxe. A ne nedefinované, resp. nejasné představy a mýty. Podařilo se nám změnit úhel pohledu na roli dohody o výkonu pěstounské péče a na kontakt s rodičem. A to je užitečné. Velice by nám v naší lokalitě pomohlo, kdyby se nějaký deník/týdeník tématu náhradní rodinné péče pravidelně věnoval. Snad by pak zájemci více využívali možnost individuálních rozhovorů na našich pobočkách v rámci Plzeňského kraje.